Kam kráčíš, Česko 2019

Výroční konference Aspen Institute Central Europe Kam kráčíš, Česko, kterou jsme pořádali ve spolupráci s mediálním domem Economia, se konala 27. listopadu 2019 v Pražské křižovatce.

Program

Cílem konference bylo poskytnout přehled politického, hospodářského a společenského vývoje České republiky v kontextu střední Evropy. Výchozím bodem diskuse byly odborné studie vypracované expertními skupinami Aspen Institute Central Europe, které se v letošním roce detailněji zaměřily na souvislosti mezi dosud sledovanými oblastmi:

➡ Vzdělání jako cesta ke konkurenceschopnosti.

➡ Výdaje na obranu jako prostředek ke zvýšení bezpečnosti i konkurenceschopnosti zároveň.

➡ Snižování regionálních rozdílů v kvalitě života jako nutná podmínka pro zvýšení kvality života v celé ČR, ale i pro posílení důvěry v základní hodnoty, na kterých je naše společnost založena.

Kromě analýzy stavu ČR v průřezových oblastech zazněla i konkrétní doporučení ke zlepšení adresovaná vládě ČR. Na panelech konference vystoupili vedle členů vlády a státní správy také odborníci z byznysu, akademického i neziskového sektoru. Jednotlivé oblasti tak byly nahlíženy z rozličných úhlů pohledu. V průběhu konference se k otázkám v jednotlivých oblastech vyjádřila i stovka účastníků konference prostřednictvím Slido. Výsledky hlasování naleznete níže.

Souhrnná studie našich expertních skupin

Zahájení (záznam 0:30–10:19)

Konferenci zahájil ředitel Aspen Institute Central Europe Jiří Schneider, který kladl důraz na osobní odpovědnost a možnosti každého z nás ovlivnit směr, kam Česko kráčí. Zuzana Řezníčková (předsedkyně představenstva mediálního domu Economia) a Ivan Hodáč (předseda správní rady Aspen Institute CE) jménem hlavních organizátorů přivítali hosty a vyzdvihli jedinečnost výroční konference Kam kráčíš, Česko s důrazem na fakt, že se Aspen Institute CE věnuje daným tématům v průběhu celého roku a následně připravuje doporučení pro tyto oblasti adresovaná vládě ČR.

Úvodní projev (záznam 10:20–27:55)

Úvodní projev přednesl Michal Pěchouček (Avast Software), který se zabýval konkurenceschopností střední Evropy v oblasti technologií a umělé inteligence. Jako stěžejní označil mimo jiné rozvoj byznysu v oblasti umělé inteligence, vědecký výzkum a přípravu profesionálů na nový automatizovaný svět.

I. Budoucnost střední Evropy (záznam 34:00–1:37:10)

V rámci prvního panelu se hosté věnovali otázce: Jaká budoucnost čeká střední Evropu? José Perdomo Lorenzo (T-Mobile CZ a SK Telekom) směřoval svá doporučení do oblasti telekomunikací. Dle jeho názoru je důležité se zaměřit na lepší připravenost pro budoucnost, skrze opatření pro zlepšení stavu infrastruktury, transformaci ekonomického modelu či změny legislativy.

Vzdělávání jako jedinou možnou cestu k ovlivnění budoucnosti regionu střední Evropy vidí Matt Kurleto (Neoteric). Aktuální stav vzdělávání není podle něho dostačující a nepřináší společnosti důležité znalosti v oblasti soft skills, jako je například komunikace a empatie vůči ostatním. Důležitost změny způsobu vzdělávání pro budoucnost regionu vyzdvihla i Pavlína Zychová (MyStay). Jako stěžejní vnímá potřebnou změnu toho, jak mladí lidé myslí – neměli by se bát chybovat, měli by se učit zvládat stres, pozitivně jednat v negativních situacích a také si efektivně plánovat práci a čas.

Pracovní zkušenosti Andreji Pančíkovi (Prizeo a Represent) umožnily pojmenovat rozdíly při zakládání firmy ve střední Evropě a ve Spojených státech, přičemž z hlediska legislativy je podle něj snazší založit a řídit podnikání ve Spojených státech než u nás. Českou republiku považuje za dobrou platformu, zvláště kvůli její dobré geografické poloze či kvalitním univerzitám, a její trh klasifikuje jako velmi rozvinutý. Balázs Vinnai (Codecool a W.UP) zdůraznil, že druhy pracovních pozic se během času vyvíjejí, práce budoucnosti se bude zakládat hlavně na kreativitě, schopnosti řešit problémy a intelektuálním kapitálu, vše na pozadí postupující digitalizace.

Úvodní projev (záznam 1:40:50–1:58:13)

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček během svého projevu shrnul ekonomickou situaci České republiky, které se daří, posiluje růst jejího hrubého domácího produktu a má velmi nízkou míru nezaměstnanosti. Pro zlepšení konkurenceschopnosti země vidí jako důležité intenzivnější propojení výzkumu a inovací se službami a byznysem. Následně představil strategii Česká republika – země pro budoucnost, která stanovuje vládní priority a věnuje se také změně financování výzkumu a důležitosti tématu umělé inteligence.

II. Vzdělávání – konkurenceschopnost (záznam 1:58:35–3:14:40)

Vloni jsme účastníkům výroční konference Kam kráčíš, Česko 2018 umožnili hlasování o tom, která z vybraných 16 doporučení vládě považují za nejdůležitější. Na prvním místě se tehdy s 82% umístilo doporučení “Zvýšit investice do vzdělávacího systému a srovnat platy učitelů s platy jiných VŠ absolventů.” V letošním roce jsme proto opět položili otázku týkající se platu učitelů, tentokrát v kontextu konkurenceschopnosti.

Jak se vyvíjelo hlasování účastníků ohledně navýšení platů učitelů v průběhu konference?

Andreas Schleicher (ředitel direktorátu pro vzdělávání a dovednosti OECD) se během své prezentace věnoval mimo jiné vazbám mezi dovednostmi lidí a ekonomikou. Zdůraznil, že výše hrubého domácího produktu a příjmů je úzce spojena s gramotností. Z větší kvality vzdělávání pramení lepší ekonomický výkon země. S tím souhlasil i Petr Šmíd (Google), který pro získání větší konkurenceschopnosti navrhl zahrnout do vzdělávání například nové technologie, umění podnikat na globální úrovni, schopnost nakládat s rizikem a také soft skills, jako například kreativita.

Prezentační video: Vzdělávání – konkurenceschopnost

V úvodním videu k druhému panelu výroční konference představil vedoucí expertní skupiny Aspen Institute CE Bob Kartous (EDUin) překážky pro dostatečnou konkurenceschopnost české ekonomiky. Kromě nutné ekonomické transformace, zlepšení infrastruktury a podpory inovací, zdůraznil také důležitost prioritizace vzdělávání, větších investic do této oblasti a soustředění se na výuku dovedností, které studenti v budoucnu opravdu využijí. Daniel Münich, odborný poradce expertní skupiny Aspen Institute CE (IDEA při CERGE-EI) označil jako problém pro přeměnu vzdělávání kvalitu státní správy, jelikož je to právě stát, který je zodpovědný za případné reformy, a také změnu přístupu jednotlivých učitelů, kteří musí být ochotni zvoleným způsobem vyučovat.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga reagoval na kritiku nahodilosti českého vzdělávacího systému a představil Strategii 2030+, která stanovuje priority pro horizont příštích jedenácti let. Uznal však, že problémem České republiky není vytváření strategií, ale jejich naplňování.

Podle Tanjy Vainio (ABB Česká republika a Slovensko) je vzdělávání klíčová hodnota, proto je zcela zásadní do něho více investovat. Vzhledem k tomu, že finance pro vzdělávání pocházejí od daňových poplatníků, úkolem politické reprezentace je změnit veřejné mínění, tak jako se to podařilo například ve Finsku, odkud Tanja Vainio pochází. Skutečnost, že vzdělávání je o osobní odpovědnosti nás všech jakožto účastníků vzdělávacího procesu, zdůraznil i Vladimír Schmalz (EDUA Group). Klíčové je soustavně vyhledávat příležitosti, jak se dovzdělat, jelikož nás aktuální vzdělávání nedokáže dostatečně připravit na život. Potřebu celoživotního vzdělávání akcentoval i Rudolf Urbánek (Microsoft). Podle aktuálních odhadů bude okolo 65 % dětí v budoucnu pracovat na pozicích, které dnes neexistují, proto je potřeba vzdělávání přizpůsobovat novým trendům a vzdělávat se konstantně.

III. Bezpečnost – inovace (záznam 3:15:39–4:17:05)

Jak se vyvíjelo hlasování účastníků o výdajích do obrany v průběhu konference?

Vedoucí expertní skupiny Aspen Institute CE Tomáš Pojar (CEVRO Institut) vnímá výdaje na vědu a výzkum na poli obrany nejen jako nutný spotřební výdaj pro zvýšení bezpečnosti, ale i jako investici, která může výrazně podpořit konkurenceschopnost české ekonomiky, včetně jejího inovačního potenciálu. Je však potřeba efektivně rozdělit státní rozpočet a stanovit priority.

Prezentační video: Bezpečnost – inovace

S tímto názorem souhlasil i Tomáš Kopečný (Ministerstvo obrany ČR), který vnímá výzkum, vývoj a inovace jako klíčové oblasti, u nichž je důležitá účelová podpora a investice. Výzvou nadále zůstává zapojení českých firem a nastavení systému kofinancování. S tímto problémem se v praxi potýká Pavel Šalanda (Rohde & Schwarz), podle něhož v České republice chybí dlouhodobé plánování, které je pro vývoj nových technologií nezbytně nutné. Technologie vyvinuté ve vojenském prostředí se navíc často využívají i v civilním prostředí, takže se jedná o investice s přidanou hodnotou. Petr Konvalinka (TA ČR) doporučil, aby se v oblasti obranného výzkumu více využíval potenciál, který máme na českých univerzitách, nejen v akademických pracovnících, ale i ve studentech. Spolupráce firem s univerzitami na obranném výzkumu může vysokým školám přinést finanční prostředky potřebné pro jejich další rozvoj.

IV. Kvalita života – regionální rozdíly (záznam 4:18:22–5:19:38)

Jak se vyvíjelo hlasování účastníků o prioritách pro zmírnění společenských a regionálních nerovností v průběhu konference?

Daniel Prokop (PAQ Research), vedoucí expertní skupiny Aspen Institute CE, se zaměřil na roli lokální a individuální kvality života pro uchování demokracie v České republice. Svá tvrzení podložil daty z výzkumu, který vznikl ve spolupráci PAQ Research, Aspen Institute CE a Českého rozhlasu. Z těch jasně vyplynulo, že důvěra v právní stát, demokracii či hodnocení polistopadového směřování země úzce souvisí s individuální kvalitou života. V rámci zachování současných hodnot je proto třeba se zaměřit na společenské nerovnosti.

Mapa sociálních a vzdělávacích problémů

PAQ Research ve spolupráci s Aspen Institute CE, Českého rozhlasu a Bader Foundation připravil pro konferenci také mapu sociálních a vzdělávacích problémů, která na úrovni ORP (obcí s rozšířenou působností) zachycuje, jak silně souvisí zasažení obcí různými sociálním problémy se vzdělávacími problémy, absencemi ve vzdělávání a předčasným koncem studia.

Prezentační video: Kvalita života – regionální rozdíly

Podle Martiny Štěpánkové (náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí ČR) pokulhává realizace opatření v samotné praxi. Zvláště v sociálně vyloučených lokalitách je nutná aktivní politika a spolupráce s lokálními aktéry, zásadnější roli by proto měli hrát lidé v samotných regionech – regionální politici a regionální samospráva. Martina Seidlerová (Sudetikus) k tomu dodala, že naproti by tomu měly jít i aktivity “odspoda”. Lidé v regionech by měli vykročit ze své komfortní zóny a sami něco zorganizovat. Místní spolky často dokáží rychleji reagovat na změny ve společnosti a zároveň zlepšují kvalitu života místních obyvatel.

Důležitost dostupného mobilního internetu pro všechny zdůraznil Juraj Bóna (T-Mobile CZ). Ke zvýšení kvality života rozhodně přispívá větší přístup k informacím a možnost stále se vzdělávat. Stát i firmy by měly při rozvoji regionů jít naproti místním řešením. Otázku dluhů, které taktéž zásadně ovlivňují kvalitu života, otevřel Tomáš Salomon (České spořitelna). Na základě registru dlužníků nesmí banky půjčovat lidem, kteří mají už nějaký dluh. Tito lidé si pak však často půjčují u nebankovních společností a dostávají se tak do dluhové spirály, ze které se pak těžko dostávají. V otázce rozvoje regionů Tomáš Salomon také věří v posilování komunitního života zespoda, což by měl podporovat i stát.

Závěrečná doporučení (záznam 5:22:28–5:50:30)

V rámci závěrečných doporučení vystoupili Ivan Hodáč (Aspen Institute Central Europe), Tomáš Salomon (Česká spořitelna) a Martin Zaklásník (E.ON Czech Holding AG). Společně zhodnotili závěry a doporučení jednotlivých panelů výroční konference. Shodli se na důležitosti vzdělávání nejen ve školách, ale i ve firmách, a jeho přizpůsobování se vývoji společnosti a technologií. Jako stěžejní označili také vystoupení z komfortní zóny i z vlastní sociální bubliny.

Slavnostní večeře

Na závěr konferenčního dne se konala gala večeře v restauraci Mlýnec. Hlavním hostem večera byl Günther Oettinger, evropský komisař pro rozpočet a lidské zdroje, který ve své řeči zdůraznil, že pro silnou Evropskou unii je zásadní jednota a soudržnost bez ohledu na to, jak je která členská země velká.

Při této slavnostní příležitosti se konal první ročník předávání ceny Aspen Central Europe Leadership Award 2019. Cenu uděluje Aspen Institute Central Europe mladým úspěšným profesionálům za vynikající výsledky v jejich oboru působení a zároveň v jedné z následujících oblastí: vedení založené na principech a hodnotách, aktivní prosazovaní odpovědného občanského postoje, a inovativní politika s pozitivním sociálním dopadem ve střední Evropě.

Laureáty prvního ročníku jsou Do Thu Trang, autorka blogu Asijatka.cz, která ve svých glosách nápaditě a neotřele přibližuje vietnamskou menšinu většinové společnosti, čímž přispívá k vzájemnému porozumění a posilování otevřené, prosperující a zejména soudržné společnosti v České republice, a Michal Mižigár, historik romského původu, jenž i přes vrozené zdravotní znevýhodnění jako první člen romské komunity v Písku vystudoval střední a posléze i vysokou školu. Svým osobním příběhem, ale i otevřeným přístupem pomáhá bořit předsudky a přispívá ke zlepšování společnosti ve střední Evropě.

Laureáti obdrželi ocenění z rukou ministra zahraničních věcí České republiky, Tomáše Petříčka.

Foto: Ondřej Besperát

Share this on social media

Support Aspen Institute

The support of our corporate partners, individual members and donors is critical to sustaining our work. We encourage you to join us at our roundtable discussions, forums, symposia, and special event dinners.