Vzdělávání:
expertní studie
za rok 2018

Konference Kam kráčíš, Česko?, která se uskutečnila 22. listopadu 2018 v Pražské křižovatce, měla za cíl komplexně zhodnotit politický, hospodářský a společenský vývoj České republiky. Navázala při tom na předchozí ročníky a stavěla na práci expertních skupin odborníků z byznysu, státní správy i akademické obce mapujících stav České republiky v pěti oblastech: konkurenceschopnost, kvalita vládnutí, vzdělávání, obrana a bezpečnost, kvalita života.

Vedoucím expertní skupiny Aspen Institute Central Europe a garantem studie v oblasti vzdělávání byl Bohumil Kartous, vedoucí komunikace a analytik vzdělávacího think tanku EDUin. Ten ve své studii zhodnotil stav vzdělávání v Česku jako alarmující. Český vzdělávací systém je dlouhodobě hrubě podfinancován – Česko patří v rámci OECD k zemím s absolutně nejnižší mírou veřejných prostředků vložených do vzdělávání. Čeští učitelé jsou nejhůře placenými učiteli v rámci OECD, jejich průměrný plat odpovídá 56% průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného člověka. Reforma obsahu vzdělávání probíhá spíše kosmeticky, struktura zejména středoškolského vzdělávacího systému kopíruje neexistující ekonomickou strukturu – neodpovídá potřebám digitální éry s velkými nároky na adaptabilitu jedince na rychlé změny na pracovním trhu.

Za velký problém Bohumil Kartous považuje rozdíly ve výsledcích vzdělávání mezi jednotlivými regiony, přičemž mezi nejohroženější kraje patří Karlovarský a Ústecký, a mezi společenskými vrstvami – úroveň dosaženého vzdělání je stále přímo závislá na statusu rodinného prostředí dětí. Přitom dobré vzdělání snižuje riziko chudoby, udržuje směřování společnosti k liberální demokracii a víru v právní stát.

Dalším problémem je nízká kvalita učitelů. Ta je způsobena tím, že atraktivita učitelské profese odpovídá jejímu podprůměrnému platovému ohodnocení. Přibližně polovina absolventů pedagogických fakult volí jinou kariéru z existenčních důvodů. Problematický je i výběr ředitelů škol, který je často zatížen politizací a nepotismem, malým počtem uchazečů nebo neodpovídající kvalifikací.

Ke zvyšování bariér v přístupu ke vzdělávání navíc přispívají jednotné přijímací zkoušky na střední školy a státní maturita, u níž každým rokem narůstá počet neúspěšných maturantů. Přitom vstupní i výstupní zkoušky v adekvátní formě by mohly velmi efektivně ovlivnit způsob vzdělávání pozitivním směrem.

Doporučení vedoucí ke zlepšení situace, která Kartous předkládá, jsou:

  • Vytvořit jasnou vizi prostřednictvím založení např. Národní rady pro vzdělávání, která by byla sestavená z expertů a vytvořila by dlouhodobou koncepci rozvoje.
  • Založit samostatnou analytickou instituci, která by českou vzdělávací politiku stavěla na práci s dostupnými informacemi a daty, jež dokážou popsat stav systému v jeho jednotlivých částech a vrstvách.
  • Zvýšit investice do vzdělávání, například postupným navýšením rozpočtu školství o 100 miliard Kč do roku 2021.
  • Vybírat ředitele škol transparentně na základě skutečných kvalifikačních kritérií, lépe je odměňovat a posilovat jejich roli pedagogických manažerů.
  • Zvýšit kvalitu učitelů prostřednictvím navýšení platů nebo otevřením možnosti stát se pedagogickým pracovníkem i absolventům vysokých škol, kteří nestudovali učitelství.
  • Změnit obsah a strukturu vzdělávání tak, aby odpovídaly technologickým, ekonomickým i společenským změnám. Důraz musí být kladen na všeobecné složky vzdělávání, aby absolventi škol mohli lépe odpovídat na nové výzvy pracovního trhu.

V průběhu konference měli účastníci možnost rozhodnout prostřednictvím online hlasování o pěti nejdůležitějších doporučeních pro vládu, která považují za klíčová pro ČR v roce 2018. Pořadí hlasování dopadlo následovně:

  1. Zvýšit investice do vzdělávacího systému a srovnat platy učitelů s platy jiných VŠ absolventů – 82 %.
  2. Zvyšovat odolnost české společnosti vůči dezinformačnímu působení a ovlivňování ekonomické a politické sféry ze strany cizích mocností – 56 %.
  3. Přistoupit k radikální přestavbě ekonomiky směrem k ekonomice založené na technologiích a inovacích – 55 %.
  4. V souladu s přijatou koncepcí Digitální Česko chytit „druhý dech“ v oblasti digitalizace – 42 %.
  5. Investovat do moderních obranných systémů a výzkumu a vývoje technologií a dostát závazků plynoucích z členství v NATO – 33 %.

Na počátku roku 2019 Aspen Institute Central Europe rozeslal souhrn nejpalčivějších problémů v daných oblastech a návrh doporučení těm, kteří o budoucnosti ČR rozhodují.

Prezentační video

Konferenční brožura

Share this on social media

Support Aspen Institute

The support of our corporate partners, individual members and donors is critical to sustaining our work. We encourage you to join us at our roundtable discussions, forums, symposia, and special event dinners.