Prokletí periferií a exekucí

Praha, 14. května 2019 – Důvěra Čechů v demokracii a instituce zůstává v porovnání s ostatními postkomunistickými státy podprůměrná. Jedním z důvodů nespokojenosti jsou rozdíly v kvalitě života. Regiony se liší v sociální a ekonomické nerovnosti, bezpečnosti, dostupnosti či úrovni vzdělávání. I z toho důvodu se téma rozdílů v kvalitě života stalo předmětem veřejné debaty, kterou pořádal Aspen Institute CE 6. května v Uměleckém centru Univerzity Palackého v Olomouci. Podle diskutujících jsou nejpalčivějším problémem exekuce. Těm lze předcházet nejen finanční a právní osvětou, ale i zjednodušením podmínek pro vyhlášení osobního bankrotu. Zásadní jsou také rozdíly v úrovni vzdělávání a jeho dostupnosti, již navíc podmiňuje socio-ekonomický status rodiny.

Jedním z klíčových faktorů, který ovlivňuje kvalitu života, je nerovnost dostupnosti vzdělávání a jeho kvality. Z tohoto hlediska si nejhůře vedou periferie, tedy pohraniční oblasti republiky. Problematika se však týká i okrajových oblastí jednotlivých krajů, takzvaných „vnitřních periferiií“. Kroky vedoucí ke zlepšení situace nabídl Daniel Prokop, sociolog a koordinátor expertní skupiny Aspen Institute CE pro oblast kvality života. „Pro snížení regionálních nerovností je potřeba souběh více kroků: lepší využívání evropských dotací, vyřešení problému exekucí, díky nimž velká část pracovní síly chce dělat na černo, či snížení zdanění levné práce. A taky investice do školství, které v daných krajích zaostává. Školství částečně doplácí na celkovou situaci v kraji, ale posiluje ji – odrazuje aspirující vzdělané lidi od toho, aby s dětmi po studiích v regionu zůstali, vytváří méně kvalifikovanou pracovní sílu, posiluje sociální vyloučení části obyvatel,“ uvedl.

Další závažný problém, se kterým kvalita života Čechů souvisí, představují exekuce. V současné době se s nimi potýká přibližně 800 tisíc obyvatel ČR. Podmínky pro oddlužení jsou ovšem nastavené tak, že uvrhají dlužníky do dluhových pastí. Vysoké srážky z legálního výdělku pak vedou k nárůstu šedého trhu práce. Z toho důvodu se investoři nechtějí podílet na rozvoji daného kraje. Nedaří se jim totiž najít dostatek zaměstnanců, kteří by byli ochotni pracovat pro společnost legálně. Vysokou míru předlužení by podle Daniela Prokopa pomohl zlepšit přístupnější osobní bankrot. „Podmínky jsou v novele nastavené tak, že při přechodu z exekuce do insolvence ztratíte až 6 000 měsíčně. Přechod do insolvence se tedy části dlužníků nevyplatí. Pro samostatně žijící lidi – tedy samoživitelky a důchodce – je navíc diskriminačně nastaven výpočet nezabavitelného minima. Tedy toho, co jim jistě zůstane bez ohledu na příjmy. Těmto domácnostem je takto garantována částka jen 50 % hladiny příjmové chudoby a velkým rodinám i přes 100 % hladiny příjmové chudoby.“ řekl Prokop.

Tomáš Pospíšil, zakladatel a ředitel projektu Exekutor má smůlu.cz, souhlasil s tvrzením, že exekucí se v České republice vyskytuje obrovské množství. Velká část z nich je navíc protiprávní. „My se v rámci projektu Exekutor má smůlu.cz věnujeme zastavování exekucí, které byly nařízeny na základě neplatných rozhodčích nálezů. Už jsme pomohli zastavit exekuce za zhruba půl miliardy korun,“ dodává. Výjimkou podle Pospíšila nebyly ani případy, kdy byl rozhodce ekonomicky závislý na úvěrové společnosti, o jejíž pohledávkách rozhodoval. Kvůli vysokým úrokům a pokutám se pak dluh během pár let vyšplhal na desetinásobky původní částky. Skutečnost, že některé exekuce jsou protiprávní a lze je zákonně zastavit, je přitom známá již léta. Soudy se jimi však téměř nezabývají, údajně z důvodu přetíženosti.

Jednou z cest, jak snížit míru zadlužení obyvatelstva, je zvyšování jeho finanční gramotnosti. Školení, která se tomuto tématu věnují, pořádá spolek Nugis Finem. Jeho člen Martin Smejkal, student Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, při svém vystoupení na debatě kladl důraz na prevenci: „Je lepší takovým situacím raději předcházet než je řešit na poslední chvíli“.

Vzhledem k tomu, že se exekuce týkají zhruba desetiny obyvatel, je třeba rozbít stereotyp, že se jedná pouze o sociálně vyloučenou skupinu. Když si připustíme, že do takové situace se může dostat každý z nás, budeme méně předpojatí ve snaze najít řešení. Stát by na tom měl mít zájem, protože zoufalí lidé dělají zoufalé činy“, uzavřel debatu moderátor Jiří Schneider, ředitel Aspen Institute Central Europe.

Jednotlivé regionální diskuze jsou součástí listopadové výroční konference Aspen Institute Central Europe „Kam kráčíš, Česko?“, jejímž cílem je komplexně zhodnotit politický, hospodářský a společenský vývoj České republiky v kontextu střední Evropy.

 

Share this on social media

Support Aspen Institute

The support of our corporate partners, individual members and donors is critical to sustaining our work. We encourage you to join us at our roundtable discussions, forums, symposia, and special event dinners.